Chvála komínářství

Komín, tyčící se nad továrním komplexem, může působit dojmem solitéra. Komínářství ale rozhodně není individuálním sportem! Ba naopak. Dostanete se k němu zpravidla přes kamarády. Stalo se to i mě! Než jsem si něčeho stačil všimnout, už jsem s nimi lezl po kramlích.

Svůj první komín jsem sice vylezl jen do půlky, i těch 60 metrů mi ovšem stačilo. Když se podíváte dolů a vidíte, že to auto, kterým jste přijeli, je náhle menší než krabička zápalek, trochu se leknete. Strach je ale ze začátku důležitý. Nesmí vás ochromit – je s vámi, aby pomohl. Časem se změní v respekt. Respekt ke komínu, výšce a svým možnostem a schopnostem. 

Lézt na komín má svá pravidla. Vždy se leze nejméně ve dvou. Lezte se zkušeným komínářem, který dokáže posoudit stav a kvalitu kramlí nebo žebříku. Vysvětlí vám, že je nutné mít vždy tři pevné body. Naučí vás, jak nezpanikařit, ale užít si krásné výšky a výhledy. Občas je obtížný nástup na kramle, když začínají třeba 5m od země. To pak nastupuje bojová útočná souprava komínáře: tyč, karabina a provazový žebříček… Já lezu v rukavicích a mám odsedku (smyce s karabinou na sedáku). Cvaknu se za kramli, vyklepu ruce a můžu si udělat fotku. 

Komínů je mnoho druhů – cihláky, segmentové trubky, plameňáci, kohoutnatci a další. Zlézají se po kramlích, žebřících, stupačkách, s plnou či poloviční ochranou i bez ochrany. (Ochrana, to jsou ty velké obruče každé tři metry, zde se můžete opřít, samozřejmě se stále držíte rukou kramle.) Většina „cihláčků“ jsou ubožáci, tady komíny bez ochozu. To se potom leze, až co to jde a dotykem ruky na dmychadle stvrdíte, že jste komín pokořili.

Některé komíny mají ochozy, na kterých se potom můžete kochat a rozhlížet po kraji, pokud kolem není příliš mnoho vysílačů a telekomunikačních krabic. 

Poté vás čeká neméně adrenalinový sestup dolů. Pokaždé jsem rád zpátky na pevné zemi. Pokořený komín pohladím a poděkuji mu, že byl tak hodný a nechal nás vylézt až na jeho vrchol, který tu stojí v krajině jako symbol lidské dovednosti.

Mám vylezeno 29 komínů, tudíž jsem komínář začátečník. Pocity při lezení? Pro mě pořád obrovský adrenalin. Potom zklidnění. Lezu a občas se zastavím a dívám se po kraji. Pro mě jsou komíny jako majáky, tyčící se uprostřed moře. Krásná krajina pode mnou je pokaždé jiná. 

Máte-li rádi urbex, tedy prolézání starých objektů, bude se vám líbit i dobrodružná cesta, kdy hledáte, kudy ke komínu a jak ho pokořit. Na komínářství je krásné, že se díky němu podíváte i na místa, kam se normálně vůbec nedostanete. Zdobí staré chemičky, pivovary, sladovny, cihleny a kaolínky, cukrovary a vodárny. 

Pokud vás komínářství zaujalo, na internetu existuje Komínová Databáze, což je unikátní soubor komínů nejen v Česku. Každý komín má své číslo, výšku, druh kramlí a mnohem více… Mám radost, že se komíny opravují, mění se na rozhledny a zůstávají tu s námi. Takže vzhůru na vrchol!

Autor je komínář, otužilec a výtvarník. Obrázky komínů a další jeho práce najdete na https://www.malovanivecidurych.cz.

Share on facebook
Share on twitter

Doporučujeme

Koktavý chlapec a později mistr etikety. Opravdu byl i propagátorem sportu? Ano!

Když se podíváme na fotografie Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského (1861-1943), vidíme prvorepublikového středoškolského profesora či úředníka. Rovněž uvěříme, že byl velkým znalcem etikety. Že by ale měl něco společného se sportem? Skutečně nepůsobí jako aktivní sportovec, natož pořádný „divočák“ – a také jím nebyl. Přesto sem jeho medailonek patří. Jednoduše řečeno, přinesl nám olympiádu.

Divočet se dá i tehdy, když jste v pořádné louži

Těžko si jde představit hroznější situaci, než když se krčíte v zákopech, kolem vás dopadají granáty a kulky a vaši kamarádi umírají jeden za druhým. A je to o to hroznější, když tento styl válčení je úplně nový. Když vám při povolání do války velitelé říkali, že nepřítele rozdrtíte během chvilky a za pár měsíců budete doma. Jenže měsíce plynou a vám je jasné, že domů se jen tak rychle nevrátíte. A kdoví jestli vůbec… Přesně tohle zažívali vojáci na začátku první světové války. A přesto přese všechno si i v těchto naprosto šílených podmínkách našli čas na blbnutí…

🦠LOCKDOWN SPECIÁL #9 – Večerníčkova dobrodružství

Devátým dílem 🦠LOCKDOWN SPECIÁL končí. V předchozích osmi epizodách jsme hledali způsoby, jak si zpříjemnit časy, které nepřejí sportu ani dobrodružství. V posledním díle bude řeč o tom, že aktivit, co jste ještě nestihli objevit je pořád dost a nikdy není pozdě, se do některé z nich pustit. Se svou novou vášní vás tentokrát seznámí Jarda Koller.